Hostname: page-component-cd9895bd7-mkpzs Total loading time: 0 Render date: 2024-12-26T03:37:25.617Z Has data issue: false hasContentIssue false
  • English
  • Français

The Development of Czech Nationalism

Published online by Cambridge University Press:  10 February 2009

Jan HavráNek
Jan HavráNek
Affiliation:
Charles University, Prague
Get access Rights & Permissions [Opens in a new window]

Extract

The Czechs have always been the Slavic nation living farthest to the west. With a population of 6,500,000 in 1910, they were the third strongest ethnic group in the monarchy, although they formed only 12.7 percent of its total population. At that time the Czechs, as well as the Magyars, Croats, and Slovenes, with a few minor exceptions, lived only within the Habsburg empire. In the largely agricultural countryside between the Czech and German populations there was a clearly demarcated line which changed only rarely. Strong nationalists on both sides of this boundary, however, paid much attention to even the slightest changes in it. The dividing line between the Czechs and the Slovaks, which was the same as the frontier between the Czech lands and Hungary, was also stable. It cannot be said that this line actually amounted to a language barrier, since dialects which were nearly the same were spoken on both sides of the Morava River. The gradual transition between Czech and Polish dialects in Silesia, together with the strong westward Polish migration, however, made the nationality frontier between the Czechs and Poles relatively unstable.

Type
The Czechs and Poles
Information
Austrian History Yearbook , Volume 3 , Issue 2 , January 1967 , pp. 223 - 260
Copyright
Copyright © Center for Austrian Studies, University of Minnesota 1967

Access options

Get access to the full version of this content by using one of the access options below. (Log in options will check for institutional or personal access. Content may require purchase if you do not have access.)

References

1 Kárníková, Ludmila, Vývoj obyvatelstva v českých zemích 1754–1916 [The Growth of Population in the Czech Lands, 1754–1914] (Prague: Nakladatelství Československé akademie věd, 1965), p. 354.Google Scholar

2 See the informative map in the Atlas československých déjin [An Atlas of Czechoslovak History], edited by Purš, Jaroslav (Prague: Ústřední správa geodézie a kartografie, 1965), Map No. 36.Google Scholar

3 Zwitter, Fran, Nacionalni problemi v habsburši monarhiji [Nationality Problems in the Habsburg Monarchy] (Ljubljana: Slovenska matica, 1962), pp. 215 and 223.Google Scholar

4 Rauchberg, Heinrich, Der nationale Besitzstand in Böhmen (3 vols., Leipzig: Duncker and Humblot, 1905), Vol. I, p. 26.Google Scholar

5 Atlas obyvatelstva ČSSR [A Population Atlas of the Czechoslovak Socialist Republic], edited by Kučera, Milan and Srb, Vladimír (Prague: Ústřední správa geodézie a kartografie, 1962).Google Scholar

6 Kárníková, , Vývoj obyvatelstva v českých zemích 1754–1914, p. 212.Google Scholar

7 Österreichische Statistik, new ser., Vol. I, Bk. 1 (Vienna: K. K. Statistische Zentralkommission, 1912), pp. 58–73.Google Scholar

8 Namier, Lewis, Vanished Supremacies (New York: Harper, 1963).Google Scholar

9 Boháč, Antonín, Obyvatelstvo v Československé republice [Population in the Czechoslovak Republic). In Československá vlastivěda, ser. 2 (Národopis) (Prague: Sfinx, 1936), pp. 21 and 37.Google Scholar

10 Havránek, Jan, “Social Classes, Nationality Ratios and Demographic Trends in Prague 1880–1900,” Historica, Vol. XIII (1966), pp. 171–208.Google Scholar

11 Boháě, Antonín, Hlavní město Praha [The Capital Prague] (Prague: Státní úřad statistický, 1923), p. 30.Google Scholar

12 Srb, Jan, Sčítání lidu v král. hlavním městě Praze provedené S1. prosince 1900 [The Census of December 31, 1900, in the Royal Capital of Prague]. Vol. III of Poměry populační (Prague: Statistická komise, 1908), pp. 293–296Google Scholar; Boháč, , Hlavní město Praha, pp. 83–84Google Scholar. In the census of 1921 it was for the first time possible also to claim Jewish nationality. Twenty percent of the Jews of Prague chose to do so. In 1921 only 25 percent of the Jewish population claimed German as their nationality.

13 Srb, , Sčítání lidu v král. hlavním městě Praze prevedené 31. prosince 1900, Vol. III, p. 293.Google Scholar

14 See his Průmýslová revoluce v českých zemích [The Industrial Revolution in the Czech Lands] (Prague: Státní nakladatelství technické literatury, 1960), pp. 14–15Google Scholar; and his “The Industrial Revolution in the Czech Landa,” Historica, Vol. II (1960), p. 194.Google Scholar

15 Srb, Vladimír and Kučera, Milan, Vývoj obyvatelstva českých zemí v XIX. století [The Growth of Population in the Czech Lands in the Nineteenth Century]. In Statistika a demografie, Vol. I (Prague: Nakladatelství Československé akademie věd, 1959), p. 123.Google Scholar

16 Přehled československých dějin [A Survey of Czechoslovak History], Vol. II (Prague: Nakladatelství Československé akademie věd, 1960), p. 325.Google Scholar

17 Srb, and Kučera, , Vývoj obyvatelstva českých zemí v XIX. století. p. 123.Google Scholar

18 Přehled československých déjin, Vol. II, p. 836.Google Scholar

19 Statistická příručka Republiky Československé [Statistical Handbook of the Czechoslovak Republic], Vol. II (Prague: Státní úřad statistický, 1925), p. 105.Google Scholar

20 Atlas československých dějin, Map Nos. 22 and 23.

21 See my “Die ökonomische und politische Lage der Bauernschaft in den böhmischen Ländern in den letzten Jahrzehnten des 19. Jahrhunderts,” Jahrbuch für Wirtschaftsgeschichte, Vol. II (1966), pp. 96–136.Google Scholar

22 Purš, , Průmyslová revoluce v českých zemích, p. 64.Google Scholar

23 Přehled československých dějin, Vol. II, pp. 330–333Google Scholar. In 1873 there were eleven Czech credit banks with a capital of over 1,000,000 florins in Bohemia. The richest Czech credit bank in Moravia, which was located at uranice, had a capital of only 460,000 florins.

24 Horák, Josef, Přehled vývoje českých obchodních bank [A Survey of the Development of Czech Commercial Banks] (Prague: Merkur, 1913).Google Scholar

25 Horská-Vrbová, Pavla, Počátky elektrisace v českých zemích [The Beginnings of Electrification in the Czech Lands] (Prague: Rozpravy Československé akademie věd, 1961)Google Scholar; Horská-Vrbová, Pavla, Český průmysl a tzv. druhá průmyslová revoluce [Czech Industry and the so-called Second Industrial Revolution] (Prague: Rozpravy Československé akademie věd, 1965).Google Scholar

26 These figures are for the total number of automobiles and motorcycles registered in 1911Google Scholar. A significant number of the cars were imported. Přehled československých dějin, Vol. II, p. 828.Google Scholar

27 Statistická příručka Republiky Československé, Vol. II, p. 119.Google Scholar

28 Kořalka, Jiří, “K některým problémùm národní a národnostní otázky v českych zemích v období kapitalismu” [Several Problems concerning the National and Nationality Question in the Czech Lands in the Era of Capitalism], Československý časopis historický, Vol. X (1962), p. 384.Google Scholar

29 Jaroš, Karel and Job, Jan, Rozvoj československého školství v číslech [The Development of Czechoslovak Education in Figures] (Prague: Ústřední úřad státní kontroly a statistiky, 1961), p. 20Google Scholar; Dvořáček, František, Soupisy obyvatelatva v Čechách, na Moravě a ve Slezsku v letech 1754–1921 [Population Lists in Bohemia, Moravia, and Silesia for the Years 1754–1921] (Prague: Vlastním nákladem, 1926), pp. 42–43.Google Scholar

30 Kočí, Josef, Noše národní obrození [Our National Revival] (Prague: Státní nakladatelství politické literatury, 1960)Google Scholar; Kutnar, František, Doba národního obrození 1740–1848 [The Period of National Revival, 1740–1848]. In Přehled déjin Československa v epoše feudalismu [A Survey of the History of Czechoslovakia in the Age of Feudalism], Vol. IV (Prague: Státní pedagogické nakladatelství, 1963)Google Scholar; Klíma, Arnošt, Příručka k dějinám Československa v letech 1648–1848 [Handbook of the History of Czechoslovakia in the Years 1648–1848] (Prague: Státní pedagogické nakladatelství, 1963).Google Scholar

31 Up to 1847, 426 German periodicals were registered as edited and printed in Prague. Only in two other Bohemian towns were more than 10 German periodicals listed. Litoměřice had 15 and Teplice 12. Laiske, Miroslav, Časopisectví v Čechách 1650–1847 [Journalism in Bohemia, 1650–1847] (Prague: Národní knihovna, 1959), pp. 163–164.Google Scholar

32 Vomáčková, Věra, “K národnostní otázce v buržoasní revoluci 1848 v českých zemích” [The Nationality Question in the Bourgeois Revolution of 1848 in the Czech Lands], Československý časopis historický, Vol. IX (1961), pp. 1–16Google Scholar; Burian, Peter, Die Nationalitäten in Cisleithanien und das Wahlrecht der Märzrevolution 1848–49 (Graz: Böhlau, 1962), p. 79.Google Scholar

33 Bráf, Albín, Paméti [Memoirs] (Prague: Vesmír, 1922), pp. 4–5.Google Scholar

34 Vodička, Felix, “Literatura národního obrozen” [The Literature of the National Revival], Dějiny české literatury [The History of Czech Literature], Vol. II (1960), p. 119Google Scholar; Kosík, Karel, Česká radikální demo-kracie [Czech Radical Democracy] (Prague: Státní nakladatelství politické literatury, 1958), p. 73.Google Scholar

35 Hroch, Miroslav, “K otázce sociální skladby české obrozenské společnosti” [The Question of the Social Composition of Society during the Czech Revival], Déjepis ve škole, Vol. IV (1957), pp. 153–159.Google Scholar

36 Ibid.

37 Klepl, Jan, “Průmyslová jednota a české úsilí před březnem 1848” [The Industrial Union and Czech Endeavors before March, 1848], Sto let Jednoty k povzbuzení průmyslu v Čechách [One Hundred Years of the Union for the Encouragement of Industry in Bohemia] (Prague: Jednota k povzbuzení průmyslu, 1933), pp. 169–240.Google Scholar

38 Kočí, , Naše národní obrození, p. 235.Google Scholar

39 Stručné dějiny University Karlovy [A Short History of Charles University] (Prague: Universita Karlova, 1964), p. 177.Google Scholar

40 Vodička, , “Literatura národního obrození,” pp. 137–138.Google Scholar

41 Kolejka, Josef, Slavjanskije programmy i ideja slavjanskoj solidar-noeti v XIX i XX vekach [Slav Programs and the Idea of Slav Solidarity in the Nineteenth and Twentieth Centuries] (Prague: Státní pedagogické nakladatelství, 1964), p. 36.Google Scholar

42 Springer, Anton, Geschichte Oesterreicha seit dem Wiener Frieden 1809, Vol. II: Die österreichische Revolution (Leipzig: S. Hirzel, 1865), p. 221.Google Scholar

43 Červinka, František, Přehled dějin Československa v epoše kapitalismu [A Survey of the History of Czechoslovakia in the Age of Capitalism], Vol. I (1848–1849) (Prague: Státní pedagogické nakladatelství, 1959), pp. 131–137.Google Scholar

44 “Deutsch nannten sich nicht allein die freisinnigen und gebildeten Männer, welche an dem geistigen und politischen Leben jenseits der Landesgrenzen Theil nahmen; zu den Deutschen rechneten sich auch Alle, welche die Masslosigkeit der czechischen und slavischen Ansprüche fürchteten, in der Begünstigung des nationalen Elementes überhaupt eine grosse Gefahr für Oesterreich erblickten, Alle endlich, welche von der politischen Agitation den schlimmsten Einfluss auf den Verkehr, den Gewerbefleiss und den Wohlstand erwarteten. Die Zahl der Furchtsamen und Bequemen, der politischen Drohnen war ziemlich gross, dennoch stärkten sie durch ihren Anschluss die deutsche Partei keineswegs. Sie vereitelten die Aufstellung eines bestimmten positiven Programmes und verliehen den Verdächtigungen der Czechen, als ob die Deutschen, meist den höheren und reicheren Ständen angehörig, es mit der Volksfreiheit nicht ehrlich meinten, eine gewisse Wahrscheinlichkeit.” Springer, , Geschichte Oesterreichs seit dem Wiener Frieden, Vol. II, p. 222.Google Scholar

45 Havránek, , “Social Classes, Nationality Ratios and Demographic Trends in Prague 1880–1900,” p. 197.Google Scholar

46 Palacký, František, Radhost. Sbírka spisů drobných [Radhost. A Collection of Articles], Vol. III (Prague: Tempsky, 1873), p. 229.Google Scholar

47 See Purš, Jaroslav, “Tábory v českých zemích v letech 1868–1871” [Tábory in the Czech Lands in the Years 1868–1871], Československý časopis historický, Vol. VI (1958), pp. 234–266, 446–470, and 661–690.Google Scholar

48 Havránková, Růžena, “Česká veřejnost na pomoc protitureckým povstáním jižních Slovanů 1875–1877” [The Support given by the Czech People to the Uprising of the South Slavs against the Turks in 1875–1877], Slovanské historické studie, Vol. VII (1966), pp. 5–53.Google Scholar

49 Křížek, Jurij, “Krize cukrovarnictví v českých zemích v osmdesátých letech minulého století a její vyznam pro vzrůst rolnického hnutí” [The Crisis in the Sugar Industry in the Czech Lands in the Eighties of the Last Century and Its Importance for the Growth of the Peasant Movement], Československý časopis historický, Vols. IV, V, and VI (1956–1958).Google Scholar

50 Havránek, , “Die ökonomische und politische Lage der Bauernschaft in den böhmischen Ländern in den letzten Jahrzehnten des 19. Jahrhunderts,” pp. 128–131.Google Scholar

51 Křížek, Jurij, T. G. Masaryk a česka politika [T. G. Masaryk and Czech Politics] (Prague: Státní nakladatelství politické literatury, 1959).Google Scholar

52 Havránek, Jan, “Protirakouské hnutí mládeže a studentů a události roku 1893” [The Anti-Austrian Movement of the Youth and Students and the Events of 1893], Acta Universitatis Carolinae—Historia Universitatis, Vol. II, No. 2 (1961), pp. 21–85.Google Scholar

53 Šolle, Zdeněk, Dělnické hnutí v českých zemích koncem minulého etoletí [The Workers' Movement in the Czech Lands at the End of the Last Century] (2nd ed., Prague: Státní nakladatelství politické literatury, 1954)Google Scholar; Šolle, Zdeněk, Dělnické atávky v Čechách v druhé polovině XIX. století [Workers' Strikes in Bohemia in the Second Half of the Nineteenth Century] (Prague: Nakladatelství Československé akademie věd, 1960)Google Scholar; Mommsen, Hans, Die Sozialdemokratie und die Nationalitätenfrage im habsbiirgischen Vielvölkerstaat (Vienna: Europa Verlag, 1963).Google Scholar

54 Havránek, Jan, Boj za všseobecné přímé a rovné hlasovací právo roku 1893 [The Struggle for General Direct and Equal Voting Rights in 1893] (Prague: Rozpravy československé akademie věd, 1964).Google Scholar

55 Kořalka, Jiří, Všeněmecký svaz a česká otázka koncem 19. století [The All-German Bund and the Czech Question at the End of the Nineteenth Century] (Prague: Rozpravy Československé akademie věd, 1963).Google Scholar

56 Křížek, Jurij, Die wirtschaftlichen Grundzüge des österreichisch-ungarischen Imperialismus in der Vorkriegszeit (1900–1914) (Prague: Rozpravy Československé akademie věd, 1963).Google Scholar

57 Herman, Karel, “Novoslovanství a česká buržoasie” [Neo-Slavism and the Czech Bourgeoisie], in Kapitoly z dějin vzájemných vztahů národů ČSR a SSSR [Chapters from the History of the Mutual Relations of the Peoples of the Czechoslovak Republic and the U.S.S.R.] (Prague: Nakladatelství Československé akademie věd, 1958), pp. 235–310.Google Scholar

58 Kolejka, Josef, “Moravský pakt z roku 1905” [The Moravian Pact of 1905], Československý časopis historický, Vol. IV (1956), pp. 590–615.Google Scholar

59 Křížek, Jurij, “Annexion de la Bosnie et Herzégovine,” Histórica, Vol. IX (1964), p. 202.Google Scholar

60 Masaryk, Tomáš Garrigue, Světová revoluce [World Revolution] (Prague: Orbis-Čin, 1925), p. 40.Google Scholar

61 Paulová, Milada, Balkánské války 1912–1913 a český lid [The Balkan Wars of 1912–1913 and the Czech People] (Prague: Rozpravy Česko-slovenské akademie věd, 1963).Google Scholar

62 Beránek, Jan, Rakouský militarismus a boj proti němu v Čechách [Austrian Militarism and the Struggle against It in Bohemia] (Prague: Naše vojsko, 1955).Google Scholar