No CrossRef data available.
Published online by Cambridge University Press: 10 January 2012
In referring to the sociological concept of community as a cultural field with a complex of symbols, the article examines the language of urban communities as applied by pre-1800 urban historiography. The analysis of mostly (East) Central European urban chronicles, burgher diaries and panegyrical texts discloses the strong presence of a normative vision of an idealized community which was projected, however, into the life of a real city.
1 See Tönnies, F., Gemeinschaft und Gesellschaft (Darmstadt, 1991)Google Scholar; Durkheim, É., De la division du travail social (Paris, 1973)Google Scholar; Weber, M., Wirtschaft und Gesellschaft. Grundriss der verstehenden Soziologie (Tübingen, 1980)Google Scholar; idem, Die protestantische Ethik und der ‘Geist’ des Kapitalismus (Tübingen, 1904).
2 See Cohen, A.P., The Symbolic Construction of Community (London and New York, 2007)Google Scholar.
3 Borries, E. Von, ’Wimpfeling, Germania’, in idem (ed.), Wimpfeling und Murner im Kampf um die ältere Geschichte des Elsasses: Ein Beitrag zur Charakteristik des deutschen Frühhumanismus (Heidelberg, 1926), 117Google Scholar. Brady, T.A., ‘The themes of social structure, social conflict and civic harmony in Jakob Wimpheling's “Germania”’, Sixteenth Century Journal, 3/2 (1972), 65–76CrossRefGoogle Scholar.
4 Rublack, H.-Ch., ‘Grundwerte in der Reichsstadt im Spätmittelalter und in der frühen Neuzeit’, in Brunner, H. (ed.), Literatur in der Stadt, Bedingungen und Beispiele städtischer Literatur des 15. bis 17. Jahrhunderts (Göppingen, 1982), 9–36Google Scholar.
5 Petrů, E. (ed.), Humanisté o Olomouci (Praha, 1977), 34, 40Google Scholar.
6 ‘Nacházím já v jednom každém městě trojnásobní harmonií, anebo spoluzvučnost: První jest dobře a pořádně rozpořádaného stavení [politického zřízení, pozn. aut.]. Druhá jest pořádné zachovávání chvalitebných obyčejův, přikázání a práv. Třetí jest jednosvornost a jednozvučnost srdcí a myslí obyvatelův; z těch třech nejpěknější jest srovnání myslí a srdcí.’ F.D. Strnad, Město na hůře wystawené od prwního svého wyzdwižení a wystawení wždycky sylné, od přijaté katolické wíry w wíře stálé a neporušené. Od dané wěrnosti králům českým a pánům dědičným nezprzněné, w mnohých a těžkých protiwenstwích neustalé, w wítězstwích od Boha propůjčených užíwání střídmé; Staro = katolické, královské a krajské město Plzeň, na den Památní a Weyroční Slawného Wítězstwí nad nepřátely ouhlawními obdrženého slujícý Nowý Swátek (Prague, 1676), B3.
7 ‘takové dobře spořádané město královskou zahradou nazváno býti může: v nížto rozmanité pěkných ctností kvítí kvete . . . stromoví poslušných měšťanů jako po šňůře stojí.’ Kořínek, J., Staré paměti kutnohorské, ed. Stich, A. and Lunga, R. (Prague, 2000), 221Google Scholar.
8 Ibid., 237.
9 ‘Eine weise Herrschaft und ein angemessener Gehorsam schließen Aufstände aus und bewahren die Eintracht.’ B. Kytzler, Laudes Silesiae I: Salomon Frencels ‘“Rede von der dreifachen Heimat” aus dem Jahre 1594’, Jahrbuch der schlesischen Friedrich-Wilhelms-Universität zu Breslau, 25 (1984), 53.
10 Rakovský, M., Zobrané spisy, ed. Okál, M. (Bratislava, 1974), 98, 121Google Scholar.
11 Rau, S., Geschichte und Konfession – Städtische Geschichtsschreibung und Erinnerungskultur im Zeitalter der Reformation und Konfessionalisierung in Bremen, Breslau, Hamburg und Köln (Hamburg and Munich, 2002), 91Google Scholar.
12 Knipschilt, P., Tractatus politico-historico juridicus de juribus et privilegiis civitatum imperialium (Ulm, 1657), 357Google Scholar.
13 See J. Dřímal, ‘Sociální boje v moravských královských městech ve 20. letech 16. Století’, Brno v minulosti a dnes, 5 (1963), 114–67. Brno Municipal Archive, Manuscripts, Staré paměti brněnské Jana Munky z Ivančic, inv. č. 7329; von Löwenthal, M.L., ‘Chronik der königlichen Stadt Iglau (1402–1607)’, in D'Elvert, Christian (ed.), Mährische und schlesische Chroniken (Brno, 1861)Google Scholar; Mayer, A. (ed.), ‘Die älteste uns erhaltene Iglauer Chronik (1547)’, Zeitschrift des Deutschen Vereines für die Geschichte Mährens und Schlesiens, 40 (1938), 3–22, 41–56Google Scholar.
14 ‘aby mezi všemi dobrá láska a svornost býti mohla . . ., přivozujíce staré historie a kroniky, kterak pro nesvornost veliká, mocná i bohatá města i království k zkáze i k zahynutí jsou přicházela’. K.J. Erben (ed.), Bartošova kronika pražská od léta páně 1524 až do konce léta 1530 (Praha, 1863), 299.
15 Ibid., 326–9.
16 Bornbach, S., Historia, Vom Auffruhr zu Dantzigk, welcher sich angefangen hat, Anno 1522. Und ist durch Königliche Maiestat von Polen, Anno 1526, gestillet, mit allem Fleiss beschrieben (Gdańsk, 1587), f. 1aGoogle Scholar.
17 See Miller, J., Urban Societies in East-Central Europe, 1500–1700 (Aldershot, 2008), 57–120Google Scholar.
18 ‘Ist der dritte nunmehrige päpstische Bürger alhier: Gott verhüte eine schädliche besorgliche Nachfolge.’ Kloß, E. (ed.), Das Bürgerbuch der Stadt Konitz von 1550 bis 1850 (Münster, 2004), 52Google Scholar.
19 ‘die Eintracht der friedlichen Bewohner unserer Vaterstadt zu untergraben . . . die Flamme der Zwietracht’. A. Kaufmann, Gedenkbuch der Stadt Teschen, I, ed. I. Buchholz-Johanek (Cieszyn, 2007), 149.
20 Gierszewski, S., Obywatele miast Polski przedbiorowej (Warsaw, 1973), 77Google Scholar.
21 Strnad, J. (ed.), M. Šimona Plachého z Třebnice Paměti Plzeňské (Plzeň, 1888), 93–4Google Scholar.
22 Macek, J., Jagellonský věk v českých zemích 4 (Praha, 1999), s. 178Google Scholar.
23 Winter, Z., Řemeslnictvo a živnosti XVI. věku v Čechách (1526–1620) (Praha, 1909), 21–5Google Scholar. O. Fejtová, ‘Das Verhältnis zwischen Nationalitäten in den Prager Städten an der Wende vom 16.zum 17. Jahrhundert’, GWZO – Berichte und Beiträge (1999), 52.
24 Stránský, P., Český stát – Okřik (Praha, 1953), 371–2Google Scholar.
25 Dačický z Heslova, M., Paměti (Praha, 1996), 250, 252, 267Google Scholar.
26 Naříkání taužebné zpronewěřilého města Plzně, kteréž činí nad swým pádem, když Léta 1618. 21. dne Měsýce Listopadu od Pánůw Stawůw Králowstwí Czeského, Náboženstwí pod obojí, skrze Pana Arnossta Hrabě z Mansffeldu, po obležený dewýti Téhodnůw brannau rukau dobyto bylo. W způsob písně složená (1619), no pagination. Smout, C., Landsman, N.C. and Devine, T.M., ‘Scottish emigration in the seventeenth and eighteenth centuries’, in Canny, N. (ed.), Europeans on the Move (Oxford, 1994), 81–2Google Scholar.
27 Legnich, G., Ius publicum civitatis Gedanensis, ed. Günther, O. (Gdańsk, 1900), 113Google Scholar.
28 Lévi-Strauss, C., Anthropologie structurale deux (Paris, 1996), esp. ch. IGoogle Scholar.
29 Kronika mladoboleslavská od mistra Jiřího Bydžovského sepsaná (Mladá Boleslav, 1935), 33–55, 118–29.
30 ‘Dieses Jahr ist kein Renovation gewesen.’ Mareš, F. (ed.), ‘Kronika budějovská’, Věstník královské české společnosti nauk (třída filosoficko-historicko-jazykozpytná) (1920) (Praha, 1922), 35Google Scholar.
31 Chronik der olmützer Bürgerfamilie Hobel (1530–1629), ed. L. Spáčilová (Olomouc, 2005), 90–1.
32 See Eco, U., Art and Beauty in the Middle Ages (New Haven and London, 1986)Google Scholar. For a symmetrical architecture of a city in literary utopias see Rahmsdorf, S., Stadt und Architektur in der literarischen Utopie der frühen Neuzeit (Heidelberg, 1999)Google Scholar.
33 Aristotle, , Aristotle's Poetics (Montreal and London, 1997), esp. ch. 7Google Scholar.
34 Morley, H. (ed.), Ideal Commonwealths (London, 1885), 141–3Google Scholar.
35 Ibid., 103.
36 Ibid., 35.
37 Ibid., 38.
38 Andreae, J.V., Christianopolis, ed. Thompson, E.H. (Dordrecht, Boston and London, 1999), 65CrossRefGoogle Scholar.
39 See Manuel, F.E. and Manuel, F.P., Utopian Thought in the Western World (Oxford, 1982), 157–8Google Scholar.
40 See, for instance, descriptions of Czech, Moravian and Silesian cities in Münster's cosmography. Münster, S., Kozmograffia Czeská, II (Praha, 1554)Google Scholar. The facsimile of this work has been published by Horbatsch, O., Freidhof, G. and Kosta, P. (eds.), in Specimina Philologiae Slavicae, 78 (Munich, 1978)Google Scholar. Symmetry as a synonym for beauty was highlighted by Pancratius Vulturinus in his panegyrics from 1521 on Silesian cities. See Drechsler, P., ’Pancratii Vulturini Panegyricus Silesiacus, die älteste Landeskunde Schlesiens’, Zeitschrift des Vereins für Geschichte und Alterthum Schlesiens, 34 (1901), 35–67Google Scholar.
41 Rakovský, Zobrané spisy, 95–105.
42 Stein, B., Descripcio tocius Silesie et civitatis regie Vratislaviensis, ed. Markgraf, H. (Breslau, 1902), 39Google Scholar.
43 Kořínek, Staré paměti, 57.
44 Morus, T., De optimo reipublicae statu, deque insul Utopia libellus vere aureus, nec minus salutaris quam festivus (Basel, 1518)Google Scholar. For a German translation of Thomas More's text in the urban environment Kleinschmidt, E., Stadt und Literatur in der Frühen Neuzeit: Voraussetzungen und Entfaltung im südwestdeutschen, elsässischen und schweizerischen Städteraum (Cologne and Vienna, 1982), 231Google Scholar. Kisch, G., Claudius Cantiuncula – Ein Basler Jurist und Humanist des 16. Jahrhunderts (Basel, 1970), 24, 29, 30, 33Google Scholar.
45 Stiblin, G., ‘De eudaemonensium republica commentariolus’, in Coropaedia, sive de moribus et vita virginum sacrarum libellus (Basel, 1555)Google Scholar. For the reception of Stiblin's work by Andreae see Kleinschmidt, Stadt und Literatur, 231–2.
46 These aspects are strongly represented in Andreae's Christianopolis.
47 Plato, , The Republic (London, 1992)Google Scholar; idem, The Laws (London, 2004); Aristotle, , The Politics (Cambridge, 1992)Google Scholar.
48 Prussian urban historiography paid systematic attention to the classification of governments. See, for instance, the eighteenth-century work by Lengnich, G., Ius publicum civitatis Gedanensis, ed. Günther, O. (Gdańsk, 1900), 28Google Scholar. See also Miller, Urban Societies in East-Central Europe, 131–4.
49 Aristotle, The Politics, 162–4.
50 See Bruni, L., Historia Fiorentina (Venice, 1476)Google Scholar; Guicciardini, F., Dialogue on the Government of Florence, ed. Brown, Alison (Cambridge, 1994)Google Scholar.
51 Contarini, G., De Magistratibus et Republica Venetorum Libri Quinque (Venice, 1551)Google Scholar, published for the first time in 1543.
52 Patrizi, F., La Cittá Felice (Venice, 1553)Google Scholar. For Postel see Kuntz, M.L., ‘The myth of Venice in the thought of Guillaume Postel’, in Hankins, J., Monfasani, J. and Purnell, F. (eds.), Supplementum Festivum: Studies in Honor of Paul Oskar Kristeller (Medieval and Renaissance Texts and Studies 49) (Binghampton, 1987), 505–23Google Scholar. On Postel's utopian ideas also Kuntz, M.L., Venice, Myth and Utopian Thoughts in the Sixteenth Century (Aldershot, 1999)Google Scholar.
53 Manuel and Manuel, Utopian Thought, 285.
54 Ibid., 295, 307.
55 Coryate, T., Coryats Crudities 1611 (London, 1978)Google Scholar, foreword, no pagination.
56 Starowolski, S., ‘Reformacyja obyczajów polskich’, in idem, Wybór z pism (Wrócław, Warsaw and Cracow, 1991), 306–7, 314Google Scholar.
57 Barclay, J., Argenis, ed. Riley, M. and Huber, D.P. (Assen Royal van Gorcum, 2004), 205Google Scholar.
58 (John Streater?), J.S., Government Described. Viz. What Monarchie, Aristocracie, Oligarchie, and Democracie Is. Together with a Brief Model of the Government of the Commonwealth, or, Free-State of Ragouse. Fit for View at This Present Juncture of Settlement (London, 1659)Google Scholar. See also Appelbaum, R., ‘Utopian Dubrovnik, 1659: an English fantasy’, Utopian Studies, 7/2 (1996), 66–92Google Scholar.
59 Ibid., 174.
60 For a modern criticism of Plato's political thought see Popper, K.R., The Open Society and its Enemies, I–II (London, 1945)Google Scholar.
61 Petrů (ed.), Humanisté o Olomouci, 18, 40.
62 Von Borries, ‘Wimpfeling, Germania’, 116–18.
63 See Plato, The Republic, esp. chs. V–VII.
64 ‘Pro řád v každém národu správce a lidé povýšenější býti mají a musejí . . . Ano i pohanstvo správců potřebu a rozdílnost přirozeným rozumem uznavše, je sou měli, a kdož sou se jim z nich rozumnější a umělejší býti zdáli, těm sou se v správu dobrovolně poddávali.’ Brikcí of Licko, Tytulové Stavu Duchovního a Světského. Totiž Papeže, Císaře, Králuov, Knížat, Hrabat, Kardynáluov, Kurfirštuov, Arcibiskupuov, Biskupuov, Opatuov, Proboštuov, Administrátoruov etc. Pánuov, Rytířuo, Vládyk, Měst některých, kdo jse jak a odkud píší v Království Českém, v Markrabství Moravském, V Knížetství Slezském, a což jse jich shledati odjinud z jiných přísedících zemí na tento čas mohlo (Praha, 1534), 78.
65 Petrů (ed.), Humanisté o Olomouci, 22–35.
66 Rakovský, Zobrané spisy, 101.
67 Lichtstern (Lucae), F., Schlesische Fürsten-Krone oder eigentliche, warhaffte Beschreibung Ober- und Nieder- Schlesiens, sowol Von seinen Grentzen, Benamungen, Ober-Regenten, Religions-Berchaffenheiten, Fürstenthümern, Freyen Standes-Herrschafften, Ströhmen, Bergen, Fruchtbarkeiten, Regiments-Wesen, Fürsten-Tagen, Rent-Kammern, Lebens-Arten, Sitten und Gewohnheiten insgemein, also auch insonderheit von den Fürstenthümern Lignitz, Brieg und Wohlau, sammt ihren Herrligkeiten, Stamm-Registern, Leben, Thaten, und Absterben aller Herzogen von Piasto an biß auf den letzten Herzog, in XX. Discursen abgehandelt (Frankfurt am Main, 1685), 768Google Scholar.
68 Quoted in Halbsguth, J., Aufbau einer ostdeutschen Kolonisationsstadt: Beiträge zur Sozial- und Wirtschaftsgeschichte der Stadt Jauer (Jauer, 1936), 35 n. 4Google Scholar.
69 Pietrzak, E., ‘“Ich singe diese Stadt zu mehren Ihren Ruhm”: Stadt und städtische Literatur in Johann Andreas Mauersbergers Lobgedicht aug Breslau (1679)’, in Garber, K. (ed.), Stadt und Literatur im deutschen Sprachraum der Frühen Neuzeit (Tübingen, 1998), 908Google Scholar.
70 See the concluding remarks by Bartoš the Scrivener on the stormy events in early sixteenth-century Prague. Šimák, J. V. (ed.), Fontes rerum bohemicarum, VI (Praha, 1907), 295–6Google Scholar.
71 ‘pocházý to, že po časých málo hodných, učených a rozumných lidí w těch mýstech k spráwě potahowáno a bráno bude, a odtud welmi diwný regiment a diwoká spráwa powstane’. D.A. of Veleslavín (ed.), Politia Historica, O Wrchnostech a spráwcých swětských knihy patery (Praha, 1584), 538.
72 In his Politics Aristotle, however, uses the term politeia rather inconsistently by referring both to a broader and a more restricted meaning of the word.
73 See Cicero, M.T., The Republic, ed. Powell, J. and Rudd, N. (Oxford, 1998)Google Scholar; Machiavelli, N., The Discourses (London, 1983), esp. Book I, 100–38, 223–48Google Scholar.
74 Stein, Descripcio tocius Silesie, 65.
75 z Licka, Brikcí, Práva městská (Praha, 1880), 7Google Scholar.
76 Curicke, R., Der Stadt Danzig historische Beschreibung (Hamburg, 1979), 126Google Scholar (facsimile of the edition from 1687 published in Amsterdam and Gdańsk).
77 ‘Die Regierungsart in Danzig ist gemischt . . . Ist es etwas Aristokratisches, dass von dem Rath als den Vornehmsten der Stadt verschiedene Angelegenheiten allein besorget werden; und es hat das Ansehen einer Demokratie, wenn die ganze Gemeine oder Bürgerschaft . . . an den wichtigsten Gesch'ften Teil nimmt.’ Lengnich, Ius publicum civitatis Gedanensis, 28.
78 Frauenburg, J., Der Bürgermeisterspiegel, ed. Weidemann, J. (Nürnberg, 1936), 16, 28Google Scholar; Wimpfeling, J., Germania, ed. Martin, E. (Strasbourg, 1885), 58Google Scholar.
79 For instance Rakovský, Zobrané spisy, 167.
80 Inspired by the Enlightenment idea of progress, the eighteenth-century utopian texts increasingly tended to idealize the future. The process of ‘temporalization of utopia’ was typified by L.S. Mercier, L'An Deux Quatre Cent Quarante: Rêve s'il en fut jamais published in 1770. Koselleck, R., The Practice of Conceptual History (Stanford, 2002), 84–99Google Scholar.
81 Hammerschmid, J.F., W Praze blaze, kdo má peníze (Praha, 1715)Google Scholar.
82 F. de Paula Švenda, První zlatý a stříbrný obraz města Králové Hradce nad Labem. To jest Třpitícý se památky starobylnými příhodami: od založení města, wsstípení zde wíry Krystowé; kostelů, oltářů, klášterů, a odkazů pobožných ustanovení: až do wzniklého bludu husytského w králowstwí Českém, w weytah dle postupnosti let uwedené (Hradec Králové, 1799), esp. 10–11.